Velký comeback?

Když jsem zakládal tento blog, bylo to z toho důvodu, že vždy když odněkud přijedu, jsem plný zážitků a zkušeností, o které se chci podělit s ostatními. Prostě potřeba se vypsat. A když moje psaní někomu pomůže při vlastním cestování a plánování, tak mi to udělá ještě větší radost.  Ale znáte to, času je málo, povinností hodně a prokrastinace je mrcha..

Na více jak rok jsem se odmlčel, cestoval, psal si poznámky, ale nic nepublikoval. Za tu dobu jsem navštívil plno krásných míst a ta potřeba "vypsat se" je stále silnější a silnější. Proto se chystám sepsat další články a přídat je sem na web. Když se sem za nějakou dobu podívám, rád si připomenu místa kde jsem byl a co jsem tam zažil. Pamět díkybohu slouží, ale jsou to ty drobnosti, pocity, emoce to co dělá cestování tak vzácným...přesně tyto věci má naše paměť tendenci tak nějak odstrkovat do pozadí a časem úplně eliminovat. A to je škoda.

Jak jsme projeli Skotsko a Irsko, část 2.

Další den jsme se po snídani sbalili a vyrazili na nádraží Waverly. Rezervaci lístků na vlak jsme udělali pro jistotu už den předem přes internet. Hlavní nádraží v Edinburgu je vcelku přehledné, problém s orientací rozhodně nebyl. Cesta vlakem do Stirlingu trvá zhruba hodinku a je to pohodlný, i finančně přijatelný způsob cestování na kratší tratě (na větší vzdálenosti se už vlak prodraží a je lepší využít autobsové služby). Byl to vcelku sychravý zářijový den s počasím typickým pro Skotsko. Dopoledne bylo sluníčko, modrá obloha, ale po příjezdu do Stirlingu jsme viděli ocelové mraky valící se přes hory. Brzy jistě přijde déšť.